Čestná Stráž Praha, VÚ 9133 - VÚ 1411 - VÚ 6660

(stránky 308. Strážního Praporu Pražské Posádky)

Historie útvaru:

Původ Čestné vojenské jednotky pražské posádky se odvozuje od Pěšího pluku č. 28 (Infanterieregiment Nr. 28). Tento pluk byl založen roku 1698 v Nizozemí patentem císaře Leopolda I. Již v roce založení se pluk účastnil války proti Turkům a při podpisu mírové smlouvy posloužil poprvé jako čestná stráž. V roce 1748 byl pluku určen verbovací obvod Kolín nad Rýnem a Cáchy. V roce 1766 byl pluku přidělen nový doplňovací obvod: nejprve Morava, pak od r.1771 Kutná Hora a od té doby byl již natrvalo spjat s Čechami. V roce 1817 převzal 28. pluk verbovací okres Prahu s okolím a následně se mu proto přezdívalo „Pražské děti“, i když nesídlil jen v Praze, ale střídavě ležel garnizónou na různých místech Rakousko-Uherska (také ve Vídni, kde rovněž plnil úkoly Čestné Stráže). V letech 1818-1846 byl např. posádkou v Josefských kasárnách v Praze, kde jeden jeho voják, jistý furýr Josef Kajetán Tille v roce 1834 složil z dlouhé chvíle vlasteneckou básničku začínající slovy "Kde domov můj...".

IR.28

Roku 1915 byl pluk sice téměř zničen v těžké bitvě na ruské frontě a zčásti zajat, ale následný rozkaz o jeho rozpuštění byl po přezkoumání tohoto debaklu zase odvolán, pluk rehabilitován a IR.28 nakonec bojoval na italské frontě až do konce 1.světové války. (*pozn.1)

V říjnu 1918 bylo v Čechách umístěné náhradní těleso 28.pluku, jehož zařazení do stavu čs. armády tak proběhlo snadno; od r. 1920 byl znám jako "Pěší pluk 28 Tyrše a Fügnera". Spolu s legionářským Pěším plukem 5 T. G. Masaryka sloužil podle potřeby jako armádní čestná jednotka a tvořil základnu i pro vznik Hradní Stráže presidenta republiky. Pluk 28 se tehdy nacházel ve Vršovických Kasárnách Jana Roháče z Dubé; pluk 5 TGM v kasárnách Štefánikových.

Po zrušení 28. pluku (v r.1939?), převzal strážní a ceremoniální úkoly 1.prapor Vládního vojska sídlící v Albrechtových kasárnách (bývalých Štefánikových / dnešní Justiční Palác na Praze 5). Kromě toho že 1.prapor zčásti plnil úlohu Hradní Stráže (nahrazené po dobu okupace německou čestnou setninou patřící k Waffen SS), stojí také za zmínku, že jeho jezdecká rota byla situována v Kasárnách Jiřího z Poděbrad (dříve Josefských) na dnešním náměstí Republiky. Vládní vojáci 1.praporu se nejen aktivně zapojili do pražského povstání 1945, ale tvořili pak i jádro nově vzniklých poválečných útvarů pražské posadky a proto by nebylo správné je opomíjet. prapor_80(odkaz)

Pěší pluk 28 byl sice po válce obnoven a nakrátko opět plnil i ceremoniální úkoly, avšak již 1.10.1945 tyto povinnosti převzal nově vytvořený Strážní prapor Praha, podřízený Posádkovému velitelství Velká Praha. Prapor měl celkem čtyři Strážní Roty a v listopadu 1945 bylo útvaru přiděleno krycí číslo VÚ 5449.

 1.10.1947 byl Strážní prapor přejmenován na Pěší prapor 80 (strážní), jenž 3.3.1948 na základě rozkazu presidenta republiky Edvarda Beneše obdržel čestný název "Pražského povstání". V této době (říjen 1947) útvar kromě velitelství tvořily tři pěší roty - z toho jedna rámcová (o třech četách), samopalná rota (o 2 četách), kulometná rota (o 2 četách), rota těžkých zbraní (s jednou četou o 2 ks PT kanonů 45 mm a dvěmi četami o 3 ks 82 mm), dělostřelecké baterie (s četou o 2 ks 76 mm kanonů a četou o 2 ks minometů 120 mm), velitelská rota (s velitelskou, dopravní, ženijní, spojovací a radiovou četou) a náhradní rota. U útvaru bylo předepsáno 595 funkčních míst, z toho 43 pro důstojníky a 33 pro rotmistry.

K 1.10.1949 bylo jeho krycí číslo změněno na VÚ 9435, prapor byl reorganizován na "Pěší pluk 80 Pražského povstání“ a do jeho stavu přešla Posádková Hudba Praha od 28. pluku, který byl odvelen do Terezína. Od listopadu 1950 probíhala reorganizace útvaru na 80. mechanizovaný pluk zvláštního určení (1.1.1951), dislokovaný v Praze-Ruzyni. Patřila pod něj i Ústřední Hudba (*pozn.2) a v jeho rámci vznikla v březnu 1952 speciální "Čestná Rota Pražské Posádky", ale zůstala u něj zřejmě jen velmi krátce. 80. mechanizovaný pluk zvláštního určení zanikl 1.11.1956.

1.5.1952 vznikl 308. Strážní prapor, který převzal od 80. pluku nejen úkoly strážní služby pro Posádkové velitelství Praha, ale i čestnou rotu a Ústřední Hudbu, neboť byl nově určen k reprezentaci čs. armády při slavnostních příležitostech. Podléhal velitelství 1. vojenského okruhu. Nejprve se nacházel v karlínských kasárnách Jana Žižky z Trocnova, ale již v říjnu téhož roku se přestěhoval do kasáren Jiřího z Poděbrad na Náměstí republiky kde sídlilo Velitelství Pražské posádky a zůstal zde následujících 40 let. Útvar pak nesl dlouhá desetiletí číselné označení VÚ 9133. K hlavním úkolům praporu patřilo střežení důležitých vojenských objektů v posádce (např. objektů Lysolaje, Vršovice, Horoměřice, Hostivice, Ořechovka, Trója, Jenerálka) a reprezentace čs. armády a hlavního města na veřejnosti.

Právě v souvislosti s výkonem strážní služby došlo 16.12.1952 k vážnému incidentu, kdy během přestřelky s ilegální protikomunistickou skupinou 3.odboje byl zastřelen příslušník 308.praporu, vojín Rudolf Šmatlava (povýšen na desátníka in memoriam). (odkaz) Od roku 1962 byl pak na jeho památku pořádán v Berouně každoročně v červnu nebo červenci vojenský Memoriál des. Rudolfa Šmatlavy se soutěžními disciplínami v atletice a brannosti. Des. Šmatlava byl nadále veden v početním stavu 3. Strážní Roty, kde měl jednu dobu i svou postel.

V době svého vzniku byl prapor tvořen čtyřmi strážními a jednou čestnou rotou o čtyřech četách. V roce 1953 se počet strážních rot snížil na tři (skončilo střežení objektů VTÚ) a o dva roky později pouze na jednu, přičemž se dosavadní velitelské družstvo rozrostlo na velitelskou rotu, jejímž úkolem bylo zabezpečovat posádkové pořádkové hlídky. Mezitím 22.2.1954 prapor obdržel bojovou zástavu rozkazem presidenta republiky. V roce 1958 přešel do podřízenosti nově vytvořeného velitelství 1. armády. 1969 Zároveň vzrostl počet čestných rot na dvě, které se ovšem v roce 1963 změnily na strážní roty (1.SR, 2.SR), jejichž celkový počet u útvaru tak dosáhl tří. Současně se velitelská rota reorganizovala na automobilní rotu, která i nadále zajišťovala posádkové pořádkové hlídky. V roce 1967 tato rota přešla do podřízenosti Velitelství posádky Praha a ve složení praporu ji nahradila četa týlového a technického zabezpečení. Třetí strážní rota (3.SR) se tehdy obvykle slavnostních aktů ani přehlídek neúčastnila, ale plnila strážní a podpůrné úkoly; později už však běžně dělala např. i pohřby s voj. poctami, atd.

V uvedeném složení útvar setrval téměř 20 let. Jedinou podstatnější změnu představovalo jeho převedení ze svazku vojsk Západního vojenského okruhu (na který byla v září 1965 reorganizována 1. armáda) do podřízenosti náčelníka Správy bojové přípravy MNO. V srpnu 1968 došlo v souvislosti s vpádem vojsk Varšavské Smlouvy k pokusu (neúspěšnému) o odzbrojení 308.praporu, jeho kasárna na nám. Rep. byla obléhána tanky a preventivně i částečně obsazena obrněnou vozbou sovětské armády. V srpnu 1969 byl 308. držen v pohotovosti k potlačení lidových demonstrací v Praze v součinnosti s tanky praporu z Týna n. Vltavou, ale k většímu nasazení praporu naštěstí nedošlo. 1987_Vitkov

Ke 20. výročí založení byl útvaru r.1972 udělen Řád Rudé Hvězdy. V roce 1985 byla 1. Strážní rota (1.SR) přeměněna na 1. Čestnou rotu (1.ČR) a četa týlového a technického zabezpečení se rozrostla na Velitelskou rotu. Počátkem 90. let (1993) se prapor vrátil do Žižkových kasáren v Karlíně a v této době již podléhal Posádkovému velitelství Praha. K 1.5.1992? se uskutečnilo jeho přečíslování ze 308. na 6. strážní prapor a v létě 1995 přejmenování na Prapor Čestné Stráže AČR, což bylo spojeno s nárůstem reprezentačních povinností a se zrušením většiny úkolů spojených s výkonem strážní služby v posádce Praha. Nadále se prapor skládal z jedné čestné roty (1.ČR), výcvikové roty (2.VR) a velitelské roty zabezpečení (3.RZ). K administrativnímu zrušení VÚ 9133 došlo 30.4.1997.

1993

Fakticky se však útvar (beze změny, jen pod novým číselným označením) stal součástí již dávno existujícího Posádkového velitelství Praha VÚ 1411. Po jeho zrušení přešel v červenci 2000 do organizačního rámce 6. zabezpečovací brigády Praha, což bylo spojeno s přestěhováním praporu do kasáren v ulici generála Píky v Dejvicich a novým přečíslováním (sloučen se starým VÚ 6660 přezdívaným též "Satanův pluk"). Mimochodem od 8.května 2000 nesla 6. zab. brigáda obnovený historický název Pražského povstání, který byl potom přenesen na Posádkové Velitelství Praha. Mezitím ještě došlo k přejmenování brigády na 6. zabezpečovací základnu. Prapor Čestné Stráže byl v této době také použit na odstraňování následků přírodních pohrom: Např. v červenci 1997 na pražském výstavišti vojáci 2.VR nakládali povodňovou výpomoc pro Moravu a v roce 2002 se vojáci téže roty zapojili mezi prvními do boje se záplavami v Českých Budějovicích a Českém Krumlově; celý prapor se potom účastnil navazující operace Obnova.

Po zrušení základny i praporu ČS se od 1.4.2004 dvě roty čestné stráže (1.RČS a 2.RČS) staly součástí obnoveného Posádkového velitelství Praha (VÚ 2316), společně s Posádkovou Hudbou Praha (*pozn.3). A přišlo zase další stěhování, tentokrát jen o pár bloků dále do kasáren v Čínské ulici. K plné profesionalizaci jednotky Čestné Stráže došlo se zrušením základní vojenské služby v prosinci 2004. V roce 2008 byly v rámci reorganizace opět navýšeny počty ČS a nadále v podřízenosti Posádkového velitelství Praha vznikl opět Prapor Čestné Stráže AČR v síle dvou rot.


  • 1*Legenda o "hromadné dezerci osumadvacátníků pochodujících do ruského zajeti i s hrající kapelou" se stala nedílnou součástí prvorepublikové propagandy a lidového folklóru, ale s realitou nemá nic společného, neboť pluk se vzdal teprve v bezvýchodné situaci, až když utrpěl 70% ztráty. Ani později v ruském zajetí jeho příslušníci nejevili valný zájem o vstup do čs legií.
  • 2*Ústřední Hudba ČSLA byla vytvořena v rámci 80. pěšího pluku 1.12.1950 z Posádkové Hudby Praha, jež vznikla z kapely obnoveného Pluku 28 po roce 1945, ke kterému složitě připutovala od zrušeného 1.praporu vládního vojska.
    V dubnu 1952 byl uskutečněn přechod Ústř. Hudby k nově zřizovanému 308. strážnímu praporu. K 1.1.1953 byla ÚH posílena hudebníky z rozehnané Hudby Hradní Stráže a další část z těchto muzikantů zpočátku působila při 308. prap. jako Hudba Ministerstva Národní Obrany, než byla tato kapela odvelena zase jinam.
  • 3*Posádková Hudba Praha opět působícíci jako samostatný orchestr od 1.5.1963, kdy se vyčlenila z Ústřední hudby ČSLA. Sídlila v Kasárnách Jiřího z Poděbrad a zůstala dlouho spjata s Čestnou Stráží jako její hudební těleso. Po zrušení Posádkové hudby k 1.7.2008 její povinnosti zpětně převzala Ústř. Hudba spadající pod Posádku Praha. Při akcích Čestné Stráže na Moravě ji dnes většinou zastupuje Posádková Hudba Olomouc.
     

|Zpět|