Čestná Stráž Praha, VÚ 9133 - VÚ 1411 - VÚ 6660

(stránky 308. Strážního Praporu Pražské Posádky)

Výstroj a uniformy:

   Ten to asi vystihl nejlépe, kdo řekl, že ústroj a vybavení Čestné Stráže je jakýsi mix mezi armádou a Hradní Stráží. Asi proto se v tom dá dost těžko orientovat, že se mnohé překrývá a bylo nošeno jak HS, tak i ČS; další doplňky se liší v nepatrných detailech; jiné součásti stejnokrojů byly unikátní a určené pouze pro ČS.

   Její početní stav byl po celou dobu existence omezen na jednu nebo dvě elitní roty, maximálně v síle jednoho praporu; zatímco prapor HS byl po roce 1989 značně posílen na celý pluk o skoro 500, později až přes 800 mužů! Přitom ČS v 90tých letech dokázala postavit do přehlídek maximálně 100 mužů naráz. Tomuto nepoměru odpovídá i počet dnes dochovaných uniforem.

   Když se navíc vezme v potaz, že každá četa ČS nosila jiné uniformy, že celkem jich bylo nošeno jen okolo 30ti kusů od jednoho druhu najednou, že některé jejich speciální přehlídkové typy vyráběné v malých sériích se používaly jen několik málo let a po vyřazení byly spáleny, tak se dá odhadnout počet kompletních dodnes dochovaných kusů od některé vzácnější varianty na prstech jedné ruky...

   Neustálé změny režimů a státních útvarů okolo r.89 navíc způsobily rychlé střídání nášivek a odznaků, rozvětvujících se do mnoha variant,  což je poměrně obtížné, ale rozhodně velmi zajímavé sledovat. Vše naleznete pohromadě právě zde.
Ústroj u HS byl naopak poměrně jednotný pro všechny její vojáky (má několik málo typů, ale mezi sběrateli jsou dnes snad stovky ks jejích uniforem) a dá se snadno vysledovat a sbírat.

  • (Odpovídající výstrojní předpisy jsem prozatím našel jen torzovitě; následující přehled je souhrnem různých informací. Popisuji přehlídkové stejnokroje, případně i jiné uniformy odchylující se od dobových norem. Ve fotogaleriích jsem se snažil soustředit pohromadě všechny součásti patřící do jednoho kompletu; proto jsou zde nejen restaurované kusy z mé sbírky, ale i některé fotografie věcí jiných sběratelů a rád bych tímto poděkoval všem lidem, kteří mi je zaslali. Roky uvedené u výstroje značí období kdy byla používána u ČS. U některých kusů repre prozatím ještě mohou chybět nášivky.)

1950

   V padesátých letech se přehlídkový ústroj 308.praporu příliš nelišil od běžných pěších úvarů Československé Lidové Armády (soukenné "kopřiváky" vz.21, černé holínky "pulitráky", brigadýrky a helmy vz.52) a nebudu se jím zde nijak zabývat; to přenechám odborníkům na toto období. (předpis Int.-4-1)

 

1963

   Jako přehlídkový byl asi již od roku 1962/63 zaveden nový jednoduchý stejnokroj, nejspíš vz.62 (stejnokrojový předpis Zákl-5-1, 1964) (*pozn.1) (hnědozelené knoflíky, na klopách vševojskový rozlišovací znak, bez hodnostních označení i bez nášivky) s koženým opaskem a brigadýrkou s jednoduchým koženým pobradníkem. K němu se nosila zelená košile a hnědá kravata. V zimě se pochopitelně využily ještě kabáty vz.21 i ušanky vz.55 nebo vz.63. Ústroj doplňovaly černé kanady vz.60 s koženou podrážkou. Šavle (opětovně zavedena od 1966) byla nošena na hnědém opasku typu dohoda se dvěma řemeny (úprava jako pro výsadkáře), přičemž samotný opasek mohl být i zcela bez všitých poutek a potřebné úchyty volně nasunovací. V první půlce let 60. byly zavedeny bílé textilní rukavice na přehlídky a původní černé nebo hnědé kožené rukavice zůstaly jen na pohřby, spolu s černou páskou na rukávu. Už od padesátých let se používaly dlouhé bílé kožené rukavice pro praporečníky, kteří kolem roku 1967 také nosili dohodu se dvěma řemeny překříženými na zádech, ale snad i v bílé barvě.
Výcvikový úbor byl od roku 1966 maskáčový vz.60 (jehličky); roku 1967 byl služební i vycházkový soukenný úbor vz.21 nahrazen vz.63. Perličkou pak byly druhoválečné battledresy, jako pracovní oblečení donášené na útvaru ještě koncem 60tých let.

 

1969

   V 60tých letech se při společných vystoupeních vojsk ukázalo, že každá armáda Varšavské Smlouvy má vlastní čestnou jednotku ve slavnostním stejnokroji; tedy kromě té naší lidové, která se vší tou lidovostí a revolučními tradicemi dost zanedbala reprezentaci. Proto došlo k postupnému zavedení ozdobných prvků uniforem i u všech našich Čestných jednotek (HS; ČS Praha a ČS Bratislava).
Už od jara roku 68 se na přehlídky začaly nosit důstojnické bílé košile místo zelených a ještě do konce roku byly zavedeny vůbec první rukávové nášivky - klasické trojúhelníkové ČSLA (během r.69 postupně v celé armádě). Nášivky byly přidány nejen na vycházkové, ale i na staré přehlídkové vzory 62 nebo 63. V roce 69 se objevily nové, slavnostní vyplétané opasky s motýlkovou přezkou (zhotovené podle tradičních prvorepublikových); stříbrné pro mužstvo a zlaté s úchyty na šavli pro důstojníky. Také přišly na řadu jiné brigadýrky s jednoduchou stříbrnou šňůrkou a se stříbrným odznakem typu pavéza. Později na přelomu 1969/70 bylo celkové převystrojení završeno novými ramenními šňůrami prvního typu (v barvách podle opasků) a oblečením jednotky do stejnokrojů vz.62 bez lampasů, se stříbrnými knoflíky a odznaky. Patřil k tomu v zimě i nový plášť vz.62. Vznikl také nový typ železem podkovaných hnědých kanad vz.62 pro přehlídky. Ramenní popruh pro praporečníka se používal jen zcela výjimečně.
Tento ucelený přehlídkový komplet se pak nezměnil 10let.

 

1980

   V tomto roce došlo k úpravě výstrojních předpisů ČSLA (Všeob-P-47), což se u ČS projevilo výměnou stříbrného čepicového odznaku za smaltovaný barevný, podložený stříbrnou podložkou, jinak určený pro rotmistry a praporčíky armády (důstojníci podložku zlatou) a zavedením brigadýrek s červeným proužkem (všivkou) dokola.

 

1987

   V zimě 1986/87 proběhlo kompletní přestrojení ČS. Vznikla nová přehlídková varianta vz.62 s červenými lampasy na kalhotách, proužky na rukávech i výložkach a červené klopy byly jakousi reminiscencí 50tých let. Na obou rukávech byla ručně vyšitá červená domovenka "Čestná Stráž"; na pravém pod ní velký vyšívaný státní znak (typ pavéza); levý zůstal prázdný. Stříbrné "véčko" na výložkách (převzato od posluchačů voj. škol) neznačilo hodnost, ale bylo jen pro dekoraci. Novum byly dvě poutka na saku na opasek.
Brigadýrky dostaly místo jednoduché šňůrku dvojitou a přibyly stříbrné lipové ratolesti s hvězdou nad čepicovým odznakem (které měla HS ve zlatém provedení už od 70tých let). Do kompletu patřil ještě nový stříbrný opasek a nové stř. ploché ramenní šňůry druhého typu (zlaté pro důstojníky ČS a celou HS). K uniformě patřily opět okované přehlídkové hnědé kanady vz.62.
(Stejným typem uniforem byly vystrojeny i vojenské hudby.)

Vševojskový ústroj pro ČS vz.62(/87) (1987-1990)

 

1990

   Těsně po převratu se zavedly nové verze uniformy vz.62. Zeleno-černé s černým baretem pro 2.četu (reprezentující tankové vojsko) a modré s lodičkami pro 3.četu (letectvo); k oběma náležely černé přehlídkové kanady vz.60. 1.četě zůstaly původní uniformy 62/87 s kanadami vz.62. Do kompletů náležel i letní plášť a zimní kabát.

   K zavedení těchto nových repre došlo z iniciativy presidenta Václava Havla, který po návratu z cesty do USA (20-22.února 1990) vyjádřil přání, zda by nemohla naše čestná jednotka být více pestřejší. Bylo mu vyhověno a o atmosféře tehdejší doby kdy vše bylo možné, vypovídá i dnes už neuvěřitelná rychlost s jakou byly nové uniformy zavedeny. Uvádí se dokonce, že už 15.března v nich Čestná Stráž pražské posádky přivítala na letišti německého spolkového presidenta Richarda von Weizsäckera (ve skutečnosti se premiéra uniforem odehrála asi při jiné příležitosti, až o nějaký ten týden nebo dva později, ale nejpozději do dubna) a týž den si mimochodem odbyly svou premiéru i nové modré uniformy Hradní Stráže podle návrhu T. Pištěka. Zatímco ale uniformy pro HS byly nakoupeny z USA a zde jen sešity a dokompletovány, tak repre pro ČS byla výrobkem našeho domácího průmyslu. (*pozn.2)

   Všechny tyto nové repre uniformy byly nejmíň do května 1990 nošeny ošity socialistickými nášivkami, ale ještě na jaře byly pavézy znaku ČSSR odpárány a teprve na přelomu 90/91 je nahradily nové nášivky ČSFR a znak Prahy (typ 1). Pochopitelně postupně došlo i na obměnu soc. odznaků na čepici a rozlišovacích na klopách (r.1991).

2. tankistická četa: ústroj pro ČS vz.62(/90) (1990-1997)

 

Posádková Hudba Praha: ústroj vz.62(/87) (1990-1997)



1993

   Po rozpadu společného státu přišla na řadu výměna federálních rukávových nášivek za znak ČR a nové čepicové odznaky. Snad už od ledna 93 se přestal nosit odznak ČSFR a nahradil ho provizorní odznak ČR - určený pouze pro čestné jednotky. Používán byl asi do září; od 1.10.93 se oficiálně zavádí současný čepicový odznak AČR (zpočátku u Čestné Stráže nošeny jen běžné stribrné a zlaté; od roku 94 už slavnostní varianty s barevným středovým erbem). Poslední série uniforem vz.62 z let 94/95 se odlišuje strojově šitými domovenkami s vyšším písmem a modernější verzí nášivky Prahy (typ 2). Naposledy se tyto stejnokroje použily v září 1997.

   Po roce 1990 byl asi 2 až 3 roky povolen na vycházky civilní oděv, ale v 1993 bylo toto opět zakázáno. Zajímavý pak byl od roku 1994 stejnokroj na vycházky vz.63 zelený s plastovými knoflíky, ale s červenými klopami, domovenkami "Čestná Stráž", rukávovou nášivkou znaku Prahy na pravém a trojúhelníkovým emblémem původní ČSLA na levém rukávu. Na epoletách už žádné "véčka", ale normální hodnostní označení. Nosila se k tomu lodička a pak v roce 1995 krátce už i současný zelený baret vz.95. Na podzim 1995 tento vycházkový komplet nahradily nové maskáče vz.95 už bez označení jednotky, pouze s našitou vlaječkou ČR.

3. letecká četa: ústroj pro ČS vz.62(/90) (1990-1997)


3. letecká četa: repre sako pro poručíka ČS vz.62(/90) (1993-1997)

 

1. vševojsková četa: ústroj pro ČS vz.62(/87) (1991-1997)

 

 repre pro ČS vz.93:

   Z roku 1993 pochází návrh zcela nového repre stejnokroje pro Čestnou Stráž, který sice neprošel, ale stejný střih (i rukávová i nášivka) byl pak využit jako základ pro definitivní verzi vzorů 96 i 97. Na výložkách u tohoto vz.93 měl být uplatněn stejný výplet jako u tehdejších repre opasků vz.87, kterým by odpovídaly i výložkové barvy: stříbrná pro mužstvo a pro velitele zlatá - což byla bezesporu zajímavá myšlenka. Odznaky písmen ČR a hodnostní hvězdy na rukávu nezapřou svůj původ v okruhu návrhů Theodora Pištěka, jehož fascinace uniformami americké armády a námořnictva se odráží v dnešních stejnokrojích české presidentské HS.


 

 

nášivky a odznaky (1990-1997)


výcviková uniforma: ústroj vz.85

   Ačkoliv do poloviny 90. let se v kasárnách ČS nosily jako služební nadále stejnokroje vz.63, mám neověřenou informaci, že se pro výcvik připravovaly experimentální stejnokroje vz.85 s mořenými "véčky" na výložkách. Ty s nášivkami soc. pavézy byly prý likvidovány již r.1990. Úbory vz.85 se tak k Čestné stráži dostaly se zpožděním až v roce 1992, kdy nahradily jehličkové maskáče vz.60. Služební "pětaosmy" byly vyřazeny v 1999, odkdy je nahradil vzor 95.


 

1997

   Poslední velká změna ve výstroji nastala na jaře 1997 se zavedením přehlídkových uniforem zcela nového vzoru. Přehlídková "repre" pro Čestnou Stráž  časově o něco předběhla běžná služební provedení (pro která se stanovilo oficiální označení vz.97) a jejich první série byla vyrobena v  Krasu ještě roku 1996. Říkalo se jim proto zprvu běžně repre vz.96. Největší změnu oproti vz.62 představovalo přemístění nových šňůr na levé rameno z důvodu nacvičení nového způsobu provádění slavnostního pochodu "po legionářsku" s puškou na rámě. 1. četa pozemních sil (mechanizované vojsko) i 3. letecká četa zůstaly zachovány, ale 2. tanková četa s černými barety se proměnila na výsadkářskou četu s červenými barety.

1. četa: repre pro ČS vz.96 (1997-2003)

2. výsadkářská četa: repre pro ČS vz.96 i 97 (1997-  )

   Zelené přehlídkové repre je stejné jako u 1.čety; liší se ale klopovými odznaky a jako pokrývka hlavy se nosí červený baret.

3. letecká četa: repre pro ČS vz.96 (1997-2003)

 

2002

   Další série (fy. Koutný-Prostějov, od 2002) už se liší v detailech (např. tvar znaku Prahy /typ 4; sponky na kalhotách; atd.) a armáda tato současná repre pro ČS evidentně zahrnula pod vz.97. Staré textilní bílé rukavice jsou zde nahrazeny koženými a mění se i používané typy košil. Okované boty (letní i zimní verze) jsou stejného typu jako pro HS. Od r.2008 se nosí nové zimní čepice a límce z kožešiny z kanadské nutrie.  

 

1. četa: repre pro ČS vz.97 (2002-  )



 

3. letecká četa: repre pro ČS vz.97 (2002-   )


 

vojenské hudby - vz.96, vz.97 (1997-  )


 

2020

   V letech 2019/2020 byl zaveden také ženský střih repre uniformy pod názvem Blůza vz 97 pro příslušnice ČS. Zelené sako v kombinaci s šedou sukní, ke kterému se nosí klasická zelená čepice s kšiltem nebo červený baret. Vzhledem k malému počtu kusů nejde o sériovou výrobu, ale blůzy se jednotlivě upravují přímo na útvaru. Existují i verze pro Vojenskou Hudbu Olomouc a Ústřední Hudbu, jen s odlišnými nášivkami. (odkaz)
Později 2022/2023 se objevila i dámská blůza pro ČS modrá, nošená se světlemodrou sukní a leteckou lodičkou. (odkaz)

  V únoru 2022 dorazily na posádku Praha první zkušební kusy další verze repre pro Čestnou Stráž; celá série uniforem pak byla dodána v srpnu. Je to nová varianta letního stejnokroje vz.2005 (odkaz), zavedená pod označením Letní stejnokroj pro ČS 2021. Je tónovaný celý v světle šedé barvě a nosí se k němu buďto šedá brigadýrka nebo červený baret. Existují v provedení pánském i dámském (se sukní).


nášivky a odznaky (1997-   )

 

maskáče vz.95 (1995-  )

   Jako vycházkový oděv vojáků ZVS Čestné Stráže od ledna 1996; jako výcvikový a služební od r.1999.

 

pracovní oděv vz.92 (c.1992-  )

  • 1* Nejstarší saka vz.62 pro důstojníky a 63 pro ZVS z 60tých let měly úplně stejný střih a kromě lepšího materiálu a obvyklé barvy knoflíků od sebe jinak nejdou prakticky rozeznat. Hlavní rozdíl později (asi od r.1980) spočíval  v tom, že vz.62 měl nově vzadu rozparek a vniřní kapsy dvě, zatímco vz.63 jen jednu vnitřní kapsu nalevo a byl bez rozparku. Lampasy (oficiálně všivky) se u vz.62 objevily také až po r.1980. Červené pro pozemní vojska, modré pro letectvo a ke konci skutečně vzácně existovaly i černé všivky pro tankové vojsko.
  • 2* O zavedení nových repre píše tehdejší ministr obrany generál Miroslav Vacek v knize "Proč bych měl mlčet" (vyd. NADAS, 1991) na stránkách 54 a 55.

|Zpět|