Čestná Stráž Praha, VÚ 9133 - VÚ 1411 - VÚ 6660

(stránky 308. Strážního Praporu Pražské Posádky)

květen 1965 -Olšany, vojenské pohřebiště RA:

 



Fakta o pohřebišti Rudé Armády na Olšanech:

Po účelových tvrzeních minulého režimu o přehnaně velkých ztratách Rude Armády při osvobozování Prahy (uváděno 200 padlých) se teď mluví o ve skutečnosti asi 30ti padlých rudoarmějcích v ostrém kontrastu k našim 3000 padlým z pražského povstání. Někdy se dokonce opět tendenčně píše, že tolik skutečných válečných ztrát (20-30) je také pohřbeno na Olšanech, ale nikdo z těchto autorů si zřejmě nedal moc práce zjistit si přesná čísla přímo na jejich vojenském pohřebišti:

Celkem všech hrobů rudoarmějců je 435, z toho jsem napočítal 79 kteří zemřeli do 9.5.1945 včetně. Zbytek převážně v létě a na podzim 1945, někteří ale i 1946 a nejpozdějším případem je A.K.Kostadjan, jenž zemřel 3.5.1947.

Část vojáků kteří zemřeli až po skončení 2. světové války byla nepochybně obětí dopravních aj. nehod; většina zřejmě podlehla válečným zraněním a nemocem po skončení bojů, ale rozhodně to neznamená že tito všichni padli nebo byli raněni anebo zemřeli v Praze. Je jasné že je sem již exhumované svezli z velké části území Čech; možná někteří utrpěli zranění i v Polsku a Německu, ale zemřeli v nějaké nemocnici v Československu.
(Počet ztrát ostatně není nijak rozhodujícím faktorem pro posouzení zda bylo to či ono město osvobozeno dotyčnou armádou. Při osvobození Plzně byl počet ztrát americké armády nula a nic to na věci samé nemění. Rozdíl je možná v tom, že Američané nepovažovali za nutné pak "vykolíkovat zábor" zřízením svého vojenského hřbitova v Plzni. Ostatně by tomu ani nepřálo poválečné klima v zemi přiklepnuté Stalinovi.)

Z politických důvodů bylo nezbytné po válce vybudovat přímo v hlavním městě ČSR pohřebiště Rudé Armády, které mělo posloužit jako důkaz o osvobození Prahy i místo kultu posilujícího spojenectví na věčné časy se SSSR. I když podíl Rudé Armády na přímém osvobození Prahy (kam dorazila až 9. května, těsně po skončení války) byl popravdě mizivý, její úlohu při vyhnání nacistů z větší části Československa samozřejmě nikdo rozumně uvažující nezpochybňuje.

Rozhodující při pražské operaci již ale nebyly ohledy vojenské, nýbrž politické. Jinak by bylo logické povolat do Prahy z Plzně Američany, kteří by tam mohli pohodlně být o 2 dny dříve než Rudá Armáda, chvátající až ze Saska. I když kapitulaci Němců v Praze propásla o den, nutno také připomenout, že právě její rychlý postup byl tím, co způsobilo náhlou ochotu velení německých vojsk k jednání s ČNR a k opuštění prostoru Prahy.
Až někdy v budoucnu trochu opadnou politické tlaky a vášně, domnívám se že historici budou svobodni znovu přezkoumat a snad i přehodnotit tzv. německou "kapitulaci". Protože spíše šlo o vzájemnou dohodu o příměří, kterou obě strany získaly co chtěly. Povstalci udrželi Prahu a zbavili se Němců a Němci dosáhli volného průchodu Prahou na ústupu do amerického zajetí. Wehrmacht podle dohody sice složila část těžkých zbraní (na rychlém útěku by je jen zdržovaly), ale k vzdání se ani vzetí vojsk do zajetí nedošlo.

Díky za pomoc přímo při pražském povstání přesto Rusům náleží. Konkrétně členům POA (Ruské Osvobozenecké Armády) zvaným Vlasovci, kterých leží přímo na Olšanech celkem 187 v společném hrobě (donedávna neoznačeném).
 

(5.11.2015)

 


|Zpět|